Kapitola 5

BITVA U CHOTUSIC

Roku 1740 nastoupila vládu Marie Terezie, mladá, teprve 23 letá žena. Od Rakouska chtěli získat území Bavoři, Francouzi, Španělé a hlavně Bedřich Veliký, král pruský, kterému šlo o Slezsko. Nejprve se o to pokusil jednáním, pak vojensky. Rok 1741 byl plný ztrát a porážek pro rakouská vojska. Bedřich Pruský obsadil Slezsko a postupoval do Čech. Koncem dubna 1742 ovládlo jeho vojsko území od Litomyšle k Chrudimi. Rakouské vojsko vedené císařovniným švagrem Karlem Lotrinským postupovalo ve směru Žďár na Moravě - Chotěboř. 15. května 1742 obsadily hlavní rakouské síly Vilémov, pruské vojsko pod velením korunního prince Desenského postupovalo ve směru Chrudim - Podhořany. Nad Podhořany stáli Prušáci 16. května v poledne, když Bedřich Pruský se svou gardou byl již na Kaňku u Kutné Hory, aby bránil Rakušanům v cestě na Prahu. Tak zůstalo pruské vojsko 12 hodin. Rakušané mohli od Ronova dalším pochodem na Žleby a dále podél Doubravky znemožnit a překazit postup Prusům, to však ke své těžké škodě neučinili. Prušáci pochodovali od Podhořan na Starkoč a dále přes Zbyslav, Výčapy, podél Doubravky, k Žehušicům, kde se k nim v noci na 17. květen připojila i Bedřichova garda. Od Ronova k Čáslavi pochodovali Rakušané a v časných ranních hodinách stáli při Brslence u cesty na Vlačice až k potůčku od Koudelova. Mezi Vrchy a Vlačicemi se postavila do bitevního šiku jízda - kyrysníci a dragouni, za nimi stála v záloze u Horních Bučic pěchota /Chorvati/. Mezi Třebešicemi a Výčapy se nalézala hlavní síla rakouského vojska. Při cestě Čáslav - Chotusice u Kamajky držela střed pěchota. Ta byla rovněž vpravo od ní k Vrchům. Ke Kalabousku držela levé křídlo jízda. Prusové stáli na levém křídle jen několik kroků od žehušického zámku - kyrysníci, dragouni a husaři. V Chotusicích stála rovněž německá jízda. Od Chotusic k Svatému Jakubu drželi střed vyhlášení němečtí gardisté a granátníci. Za Kamajkou k severozápadu držela pravé křídlo opět pruská jízda, která se opírala o velký rybník u Církvice. Rakušané měli asi 21 000 pěšáků a 9 600 jezdců. Průšáci 19 800 mužů pěchoty a 8 400 mužů jízdy, dále 80 děl, Rakušané asi 40. Levému rakouskému křídlu, které se opíralo o Klejnarku nad Třebešicemi velel hrabě Bathany, pravému, opírajícímu se o Výčapy, gen. Hohenbens, oba generálové jízdy. Polní zbrojmistr z Thüngenu velel pěchotě. Rakouská pozice nebyla dle znalců výhodná. Němci naopak své pravé křídlo chránili dvěma rybníky v Církvici, dnes již neexistujícímí, levé měli dobře kryté žehušickým zámeckým parkem. Pruský král se ráno přesunul na Kamajka, odkud řídil bitvu. Ta začala v 8 hodin. Rakouská jízda selhala, skvěle se však držela pěchota. Obešla Chotusice a donutila Prušáky je vyklidit. Jízda je však nepronásledovala, nýbrž se dala do plenění pruského tábora u Chotusic. Když pruské zálohy znovu zaútočily na Chotusice, rakouská pěchota je zapálila dříve, než se definitívně vzdala. V Chotusicích tak byla prohrána bitva, která trvala necelé 4 hodiny. Ztráty 5 191 mužů na rakouské straně a 4 207 zabitých a raněných Prušáků, to je smutná bilance této bitvy. Kněz Houška zahynul v hořícim kostele, když se pokoušel zachránit monstranci. Bedřich Pruský uložil Čáslavsku kontribuci 34 000 zlatých, takže všechny obce byly určitou měrou poškozeny, ale největší ztráty a úplnou zkázu utrpěly Chotusice. Rakušany Bedřich Pruský již z Chotusic nepronásledoval. Nastoupili pochod přes Čáslav na Vilémov. Do Čáslavi vtáhlo pak pruské vojsko. Osmnáct ukořistěných rakouských děl bylo postaveno na náměstí. 18. května postoupili Prusové do linie Čáslav - Filipov - Skovice, ale již po třech dnech se obrátili a obsadili krajinu od Čáslavě přes Nový Dvůr na Chrambož. 1. června I742 stáli od Malešova k Neškaredicům. 11. června 1742 ve Vratislavi byl uzavřen mír, kterým dozněla bitva u Chotusic, pro Prusko neobyčejným úspěchem, pro Rakousko neblaze. Marie Terezie ztratila Slezsko, bohaté území s více než 40 000 km2, s 1,5 mil. lidí. Pruský stát se tím zvětšil o jednu třetinu. Bedřich Pruský chtěl slávu vítězství u Chotusic zvěčnit. Na kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi dal zasadit německou desku. Český překlad textu: "K věčné vzpomínce na vítězství ze 17. května 1742 král. pruské armády pod vedením Bedřicha II. krále Pruského nad vojskem uherským pod velením knížete Karla Lotrinského". V Chotusicích, v místě vítězství, dal zasadit dvě desky, jednu do kostela vedle kazatelny a druhou na vnější zeď kosteta. Měly obě stejný text jako čáslavská deska. Všechy tři desky byly opatřeny Bedřichovými erby rodu Hohenzollernů. Friedrich /Bedřich/ II. Veliký byl pruským králem od roku 1740, v době bitvy u Chotusic mu bylo třicet let. V Chotusicích ještě vykoupil pole, kterému se říká Na království (byli tam pohřbeni pruští vojáci). Část návrší Kamajka je od bitvy nazývána Červený kopec. O trojúhelníkovém políčku u mostu přes Brslenku se říká, že tam Bedřich II. ztratil klobouk. Vojáci nejudatnějšího oddílu dostali označení umrlčí lebkou /Totenkopf/. Zde je tedy původ označení známého pak u pruských husarů v roce 1866 a SS divize za 2. světové války. Na bitvu u Chotusic 1742 vzpomínají lípy malolisté na č. parc. 2143 /u kapličky sv. Jiří /. Cbotusickou bitvu připomíná i stříbrná medaile císaře Bedřicha II. Na její přední straně je Bedřichovo poprsí a nápis VICTORIA /AD CHOTTUSITZ/ D. 17.MAII 1742. Na zadní straně různá válečná výzbroj a text FRIDER BORVSS/IN VICT/R, nahoře na pásce VICTORI PERPETVO. Na Čáslavsku jako smutná památka na bitvu u Chotusic vypukla ještě cholera, na kterou zemřelo v Chotusicích 120 lidí. Připomíná ji socha Matky Boží s jezulátkem u silnice na Ovčáry, která však byla v roce 1927 poškozena utržením hlavy jezulátka a dnes je znovu zrekonstruovaná. V Žehušicích byla v zámku rytina znázorňující bitvu u Chotusic. Její fotokopie je uchovávána v Chotusicích v knihovně. Představuje "hrdinné prapory a skvělé vítězství Bedřicha u Chotusic".